Autor byl již v době studia "průmky" nadšeným propagátorem klasické literatury čímš se dost lišil od spolužáků! Vzpomínám ale že podobně jako ochutnávač vín musí občas omýt chuťové buňky drsným čajem sáhl Zdeněk občas po Rodokapsu aby si spravil chuť!

Myslím že je na čase diskutovat vůbec účel maturity z češtiny. Při čtení inzerátů nabídek práce jsem nikdy neviděl znalost č. j.! Úsilí o maturitu z ČJ by mohli adepti věnovat cizímu jazyku který by jim usnadnil život!

Jestli v minulosti platilo baťovské "kolik jazyků znáš tolikrát ..." platí dnes "Jestli neznáš jazyky, budeš vždy jen podprůměrný!"

Češtinu každý zvládne čtením novin, titulků v TV, psanim SMS a samozřejmě čtením povinné literatury!

Milý Frede,

sežeň si někde Liesmannovu TEORII NEVZĎELANOSTI a přečti si ji!

To, co hlásáš, je cílem globální oligarchie, která pro svojí světovládu potřebuje stádo naprogramovaných robotů - RUR, kteří nemají komplexní vzdělání, tudíž ani vlastní vůli, ani názor. Aby jako plebs ve starém Římě měli jen jeden zájem - panem et circenses - chléb a hry (dnes konzum nezdravých potravin, drog, zbytečností, fotbalu a hokeje a z kultury idiotských nekonečných televizních seriálů), což nakonec vedlo k pádu Říma.

Zdeněk

I „americká“ střední školamusí splňovat stanovené požadavky. Takže bude zajímavé, pokud v dané školeopravdu najedou na psaní esejů, práci s informacemi místo biflování apod., jaktento styl v našich podmínkách obstojí.

Jinak toto:

„Situace je dnes taková, že náš průměrný maturant má mezery v gramatice,nezná historii, ani zeměpis a nerozumí čtenému textu. Jeho slovní zásoba jeomezená v důsledku nedostatečné četby klasické literatury.“

Bylo vždycky. Průměrný maturant je ten,který odmaturuje za dvojky a trojky. Maturanti z let 1948 až 1989 dokonce měliznalosti dějepisu značně zkreslené, založené na nepravdivých informacích. A spoustalidí, jak lze tak porůznu sledovat, si ty poznatky dodnes nedoplnila. Českougramatiku, především pokud jde o interpunkci, ovládá málokdo. Skoro nikdo neumísprávně používat přechodníky. To platilo za mých mladých let stejně jako dnes.

PS: ty chybějící mezery mezi slovy nejsou moje chyba. Já je tam měl. Mají tady nějakého šotka

Dolů, jen dolů spět! Toť meta vytoužená.

Svět chce být polosvět a žena?

Protože jsem se češtinou celý život živil, žasnu nad tím, jak s ní dnes lidé zacházejí. V běžné mluvě dnes převládají slova "jako", "jakoby", "prostě", "vlastně", což používají i novináři, ale bohužel i herci a politici, tedy lidé veřejně činní.

Vše začíná v rodině a pokračuje ve škole. Pomáhal jsem jednomu mladému středoškolskému učiteli při hodinách a i když jsem seděl mezi žáky v první řadě, mnoho jeho slov jsem nezachytil, protože nezvládal práci s dechem, nedokázal vyslovovat mnoho delších slov a neuměl slova a věty oddělovat od sebe. To vše by ale mělo být základem práce učitele!

Myslím, že značnou část viny na současném stavu češtiny nesou novináři. V novinách už dnes nenajdete nikoho, kdo mluví, píše, prohlašuje, tvrdí, vrčí, naznačuje, syčí, cedí skrz zuby, hlásá, křičí, říká, praví, vypovídá, povídá, nechá se slyšet, ... Kdepak, všichni jen “uvádějí“ a to je strašná nuda.