Tato část obsahuje HLAVU VI., kterou se zavádí v Čl. 10 zcela nová ústavní moc - Moc informační a v HLAVĚ VIII. systém závazných referend.
HLAVA VI.
Čl. 10 Moc informační
(1) Je tvořena sítí veřejnoprávních medií všech forem a na všech úrovních struktury státu – celostátní, krajské a obecní.
(2) Řídícími orgány jsou mediální rady na těchto úrovních, jejichž předsedové a členové jsou volení přímou volbou občanů, analogicky s volbou zastupitelů, a jsou stejně odvolatelní. Mediální rady jmenují a odvolávají ředitele medií.
(3) Posláním moci informační je poskytování co nejúplnějších a objektivních informací o domácích i světových událostech; poskytování fóra pro všechny názorové směry a společenské aktivity; zpřístupňování významných děl vědeckých i uměleckých; kvalitních sportovních utkání a zábavních představení všem vrstvám občanů republiky. To bez omezování a zkreslování informací soukromými zájmovými skupinami, k jakému dochází v soukromých komerčních mediích.
(4) Tyto informace jsou občanům poskytovány bezúplatně jako veřejná služba. Moc informační je plně financována ze státního rozpočtu a z vlastního neziskového podnikání, které není v rozporu s jejím veřejným posláním.
HLAVA VII.
Moc soudní
Čl. 11 Ústavní soud
(1) Soudci Ústavního soudu jsou jmenování presidentem republiky na 9 let a jsou odvolatelní pouze jednomyslným usnesením všech ostatních členů Ústavního soudu.
(2) Ústavní soud posuzuje na návrh osob fyzických i právnických soulad nebo nesoulad zákonů, rozsudků nižších soudů, výkonu moci státní správou apod. s Ústavou ČR. Jeho rozsudek je konečný a povinně účinný v jim stanoveném termínu.
(3) Osoby, bez ohledu na jejich funkci, odpovědné za neplnění rozsudku Ústavního soudu jsou neprodleně suspendovány a nahrazeny jinými osobami.
Čl. 12 Obecné soudy a příslušná státní zastupitelství
Jsou teritoriálně organizovány ve třech stupních – nejvyšší soud, krajské soudy, okresní soudy. Příslušný je vždy soud podle místa trestného činu a přidělen soudci, který je v pořadí.
Účastníci soudu se mohou odvolat proti rozsudku vždy k soudu vyššího stupně. Proti rozsudku nejvyššího soudu mohou podat ještě dovolání.
Ústavní soud není odvolacím stupněm proti rozsudku Nejvyššího soudu, který je konečný, ale přijímá jen podání proti rozsudkům, které jsou v rozporu s Ústavou.
Čl. 13 Porotní soudy
Těžké trestné činy s horní trestní sazbou vyšší než 5 roků vězení soudí porotní soudy. Porotci jsou vybíráni losováním (nebo způsobem náhodného výběru) z občanské veřejnosti.
HLAVA VIII.
Čl. 14 Suverenita lidu ČR
(1) Nejvyšší moc ve státě přísluší lidu České republiky. Ten ji dobrovolně, ale podmínečně,
deleguje na jím zvolenou Poslaneckou sněmovnou a další zastupitelské sbory.
(2) Současně se maximálně uplatňuje samospráva krajů a obcí podle principu subsidiarity.
(3) V případech definovaných v Hlavě IX., lid svojí nejvyšší moc uplatňuje přímo systémem
referend.
HLAVA IX.
Čl. 15 Referendum a deliberativní týmy
(1) Referendum je jedním ze základních atributů suverenity lidu, který v něm rozhoduje s konečnou a povinnou platností.
(2) Před referendy musí pořadatel referenda – příslušný úřad – (odst. 4), zřídit deliberativní sbory, složené paritně ze zástupců státní správy a zástupců občanů, které projednají a navrhnou znění otázky referenda.
(3) Členové deliberativních sborů se vybírají losem z občanů, kteří se přihlásí, že jsou ochotni a schopni tuto funkci jednorázově plnit.
(4) Deliberativní sbory zřizuje a organizačně zabezpečuje příslušný úřad.
(5) Referenda jsou tří typů:
A. Povinné – obligatorní - celostátní v případě:
a) přijímání a změnách Ústavy
b) změn teritoria ČR
c) vyhlašování války a uzavírání míru
d) uzavírání mezinárodních smluv a aliancí, zejména omezujících suverenitu
České republiky
e) rozhodování o prezidentovu vetu a o jeho odsouzení pro velezradu
B. Z iniciativy orgánů státu na všech úrovních státní správy ke zjištění stanoviska
občanů k návrhům opatření v jejich pravomoci.
C. Z iniciativy občanů, vyjádřené peticí, splňující kvorum pro referendum:
- celostátní 2%
- krajské 4% registrovaných voličů
- místní 10 %
(6) Referendum nesmí mít žádné podmínky početní účasti voličů pro jeho platnost, podobně
jako volby do zastupitelských orgánů. Rozhodují v něm občané, kteří se chtějí aktivně
podílet na řízení státu. Voliči, kteří nehlasují, se dobrovolně vzdávají svého práva
rozhodovat.
HLAVA X.
Čl. 16 Závaznost dodržování lidských práv v ČR
podle Čl. 23 až 26. Všeobecné deklarace lidských práv
(1) Politický systém zaručuje dodržování lidských práv na důstojný život na principu sociální
solidarity úspěšných a zdravých občanů se spoluobčany neúspěšnými a handicapovanými.
To nelze považovat ze strany úspěšných za nedobrovolnou charitu, ale za plnění
podmínky sociálního smíru a spravedlivého racionálního rozdělování společenského
produktu mezi zaměstnavatele, OSVČ, zaměstnance a občany neproduktivní tak, aby
nedocházelo k nevyhnutelným ekonomickým krizím z nerovnováhy produkce a spotřeby,
poškozujícím bohaté i chudé a zpomalujícím celospolečenský kulturní a ekonomický
pokrok.
(2) Je zaručeno právo občanů i ještě nenarozených na život. Interrupce těhotenství je
vyloučena, s výjimkou případů, při kterých je nepochybně ohrožen život matky nebo
plodu.
(3) Každý dospělý plnoprávný občan má právo se rozhodnout o ukončení svého fyzického
života – euthanasií - způsobem, který definuje příslušný zákon.
HLAVA XI.
Vedení státního rozpočtu
Čl. 17 Rovnováha mezi příjmy a výdaji
- Stát udržuje trvale výdaje a příjmy rozpočtu v rovnováze. Pokud státní dluh překročí 5% HDP, musí vláda a poslanecká sněmovna navrhnout plán jeho splacení nejdéle do 10 let a přeložit jej celostátnímu referendu.
- Nejvyšší částka dovolených celkových výdajů se řídí podle předpokládaných příjmů,
s uvážením ekonomické situace.(3) Při mimořádných požadavcích na výdaje, může být nejvyšší částka podle odst. (2) přiměřeně zvýšena. O zvýšení musí být přijato usnesení poslanecké sněmovny.Čl. 18 Principy daňové politiky(4) Stanovení daní, jmenovitě výčet daňových povinností, podstata daní a jejich výše je řízeno zákonem. Je nutno přihlížet k jejich obecné platnosti a vyváženosti, k principům daňové politiky a k jejich ekonomické účinnosti.
