Je Babiš spasitelem Česka?

Andrej Babiš nalákal voliče pro svou stranu ANO 2011 osobní populistickou předvolební kampaní, plnou slibů o rychlém vyřešení všech palčivých problémů společnosti v České republice.

Chytře se při tom nesnažil argumentovat kvalifikovanými analýzami a statistikami o stavu země, ani koncepcemi postupů jejich rozhodného, efektivního a co nejrychlejšího řešení.  Ale slibem, že v případě volebního úspěchu bude řídit stát jako firmu manažersky tak, jako s úspěchem řídí své osobní miliardové podnikatelské impérium.

Na tyto sliby hned napoprvé snadno nalákal významnou masu voličů, krajně znechucených politikou „panské koalice“ zkorumpovaných partají ODS, TOP 09 a nelegitimní LIDEM.

Já jsem jednáním s Babišem v roce 2011 a v roce 2012 s jeho emisarem, dnes ministrem Brabcem, také sondoval možnost ANO 2011 podpořit. Ale když jsem pochopil, že půjde o politickou stranu v Babišově osobním vlastnictví a pod jeho autoritativním managementem, v jednání jsem nepokračoval. Přesto jsem před volbami seriálem blogů vyzýval voliče, aby rozhodně nedávali své hlasy partajím vládní koalice, ale stranám v opozici a také novému „hnutí“ ANO 2011. Především mi při tom šlo o pád Nečasovy vlády, který po vládní krizi a předčasných volbách, byl výrazným volebním úspěchem ANO 2011 umožněn.

Vláda nové koalice ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL, pod předsednictvím Bohuslava Sobotky a při dominantním vlivu místopředsedy vlády a ministra financí Babiše, má dnes za sebou více než rok vládnutí. Přestože má to štěstí, že ekonomická krize „Západu“ poněkud ustoupila křehkému oživení a že došlo k mírnému ekonomickému růstu (poměřovanému problematickým ukazatelem růstu HDP) mnoho ze svých slibů vládní koalice nesplnila. Zejména deficit státního rozpočtu pokračuje v dosavadní míře a nezaměstnanost je nadále nepřijatelně vysoká. Vázne slibované zlepšování legislativy v soudnictví a orgánech činných v trestním řízení, v oblasti daní a jejich výběru, ve výkonu státní správy atd. Dále zcela chybí koncepce legislativní činnosti (odpovědný ministr Dienstbier), rozpočtové a měnové politiky (ministr Babiš) a koalice se v Poslanecké sněmovně místo toho vyžívá v nekonečném neproduktivním hašteření o jednotlivostech.  

Za této situace pan Babiš stále vystupuje s názorem, že univerzálním řešením všech neduhů je pouze vládnutím stylem autoritativního podnikového managementu, kterým by on rychle dovedl Českou republiku k všestrannému rozvoji. K růstu ekonomickému, vzdělanosti a kultury, ke garancii všech atributů demokracie, právního prostředí a občanských práv a svobod.

Bohužel neříká, jakými nástroji a postupy chce těchto cílů dosáhnout. Pouhé „kaprálské“ velení k tomu nestačí. Problematika řízení společenských procesů vyžaduje vysoce kvalifikovaný odborný přístup, jehož autory mohou být jen poradenské kolektivy příslušných kompetentních expertů. Babiš sice v předvolební kampani a při sestavování koaličního vládního programu deklaroval, že sestavil tým svých poradců (ale jen ekonomických) o jehož další práci dnes není nic slyšet. O nějakých poradcích v ostatních oblastech se, pokud vím, nikdy  nezmiňoval. Zřejmě se domnívá, že si na to stačí sám.

Andrej Babiš si slabost svých koncepcí neuvědomuje a příliš přeceňuje své úspěchy v budování jeho impéria. Neuvědomuje si, že řízení státu nespočívá jen v řízení ekonomiky (navíc zúžené jen na průmyslovou a obchodní sféru), ale že stát, má-li fungovat všestranně, vyžaduje formulování strategické vize svého vývoje a komplexní řízení všech společenských procesů. A pro to postrádá pan Babiš dostatečně všestrannou erudici ve společenských vědách. Již Aristotelés ve svých úvahách o státních formách dospěl k závěru, že nejlepším je takový stát, jemuž vládne „filosof na trůnu“. A takového „vládce“ měla tato republika poprvé a naposled jen jednou. Ve 20-tých (nejlepších)  létech I. ČSR – v „tandemu“ Tomáše G. Masaryka a Antonína Švehly.

Neutěšený stav a vývoj moderního světa vyplývá z toho, že státům vládnou politici, postrádající dostatečné vzdělání a moudrost filosofů, ale kteří vynikají jen posedlostí touhou po moci a majetku a neodůvodněným sebevědomím o své „genialitě“.

Dnes Andrej Babiš svaluje vinu za vládní a své neúspěchy na koaliční partnery. A ujišťuje všechny nespokojené občany a voliče, že přiřknou-li hnutí ANO 2011 a jemu ve všech příštích volbách výraznou většinu v zastupitelských sborech, která ho postaví do čela vlády, že ukončí dosavadní koaliční parlamentní handrkování a silnou rukou bude konečně moci Českou republiku řídit stejně, jako své úspěšné impérium AGROFERT.

A bude zkouškou soudnosti a vyspělosti naších občanů a voličů, jestli uvěří, či neuvěří vizím mesiáše, který jim slibuje „království nebeské“ a budou, či nebudou-li ho tam chtít následovat.