Chudoba národa v překrásné české vlasti

Strávil jsem právě rodinou týdenní dovolenou v nádherném jihočeském Povltaví a zároveň jsem musel politovat náš národ, že radost z takové krásy přírody a kulturního dědictví mu kazí vláda mizerných politiků a hrabivé oligarchie.

Vykutálené bandy politiků a boháčů, kteří si nedemokraticky přisvojili v této republice moc, kteří si hledí hlavně vzájemného boje o státní koryta a veřejný zájem většinové masy národa je jim zcela lhostejný.

Aby tu masu udrželi v pasivitě a nezájmu o správu věcí veřejných - „res publica“ – ohlupují ji lžemi, šířenými všemi medii, která vlastní a ovládají. Lživým, nevědeckým a neracionálním vzdělávacím systémem a zfalšovanými, „vhodně“ upravovanými statistickými údaji o „rozkvětu“ našeho národního hospodářství a o rostoucím bohatství a blahobytu národa, prý nevyšším v české historii. A když politikům, a jejich vykutáleným partajím, „teče do bot“ a usilovně shánějí desorientované voliče, nešetří populistickými sliby nevelkého zvyšování jejich příjmů, kterými neváhají dále zvýšit nebývalé zadlužení státu, také již nejvyšší v naší historii. Ačkoli pokrytecky vybízejí občany ke vzdělávání ve finanční gramotnosti a k vyrovnanému hospodaření domácností, trpí reklamu, vybízející je k lehkomyslnému zadlužování zvyšováním konzumu zbytečností, který převyšuje jejich příjmy. A to má být ten nebývalý blahobyt našeho národa – blahobyt na dluh!  

Jak tedy byli Češi bohatí v roce 2017?

To říká oficiální statistika. Poslední čísla nemám, ale v tomto roce to bude ještě horší!

HDP 5.050 mld. Kč

Veřejný dluh                           celkem             1.800 mld. Kč  =                           36% HDP

                                             na osobu                 180.000 Kč

Zadlužení domácností             celkem            1.400 mld. Kč =                            28% HDP

                                              na osobu               140.000 Kč

Celková zadluženost národa                           3.200 mld. Kč  =   3,2.1012 Kč  =  64% HDP

                                      osob                               320.000 Kč

Exekuce                    celkem                               300 mld. Kč

Osobní bankroty        celkem počet                      18.000 

Tak si tedy Češi „užívají“ svého bohatství!!!

Institut pro křesťansko-demokratickou politiku (sponzorovaný KDU-ČSL) zorganizoval nedávno besedu na téma Český život na dluh, kde odborníci prezentovali výsledky výzkumu iniciovaného Ekumenickou akademií. Ten konstatoval, že stav zadluženosti a exekucí dosáhl v ČR stupně společenské epidemie.

Zmínili i výsledky jiného výzkumu, které přinesla publikace Jak zůstat člověkem v síti dluhů. Zde, v kapitole 7.1 Hlad, uvádějí autorky otřesná fakta, např. o doslovném hladovění opuštěných vdov v exekuci, které musí přežívat s tzv. kritickým minimem příjmu – tisíc Kč na měsíc!!!

Účastnil jsem se zmíněné besedy s očekáváním, že se bude diskutovat nejen o soukromém zadlužení obyvatelstva, ale také o jeho systémových příčinách, především makroekonomických, které k tomuto chorobnému jevu vedou. Tím se ovšem odborníci na besedě vůbec nezatěžovali, ale místo návrhů na účinné léčení příčin dluhové epidemie, vymýšleli zmírňování jejích symptomů různými „mastičkami na bolístky“.

Vystoupil jsem s námitkou, že to je také zajímavé, ale že příčina těchto problémů spočívá ve špatné makroekonomické a rozpočtové politice všech našich vlád a parlamentů, které od dob Klausových, až po nastupující vládu Babišovu, trvale pracují s deficitními státními rozpočty a nepřetržitě zvyšují státní zadlužení, aniž by měly jakýkoli program pro docílení přebytkových státních rozpočtů zlepšením ekonomické výkonnosti naší republiky – ať poměřované jen problematickým kriteriem HDP, nebo spíše podle kriteria NEF – čistého ekonomického blahobytu (viz EKONOMIE – Paul Samuelson).

To by ovšem vyžadovalo zvýšit příjmy veřejných rozpočtů, zavedením výrazně progresivních daní z příjmu zejména fyzických i právnických osob, a progresivní DPH z přepychového zboží a služeb. Ze zvýšených daňových příjmů pak posílit sociální podporu nízko příjmovým skupinám, ale také zvýšit státní investice do modernizace a dostavby infrastruktury, do všech veřejných služeb, sociálního bydlení, i do státních obchodních společností, které by oslabovaly monopolní postavení některých privátních společností a korporací.

Poukázal jsem na to, že z finanční nevzdělanosti a neodpovědného finančního hospodaření jsou obviňováni jen zadlužení občané, ale že stejně nekvalifikovaně stát nás občany, trvale a neodpovědně dále zadlužuje svojí špatnou fiskální politikou. Ačkoli na to má předimenzovaný a stále rostoucí byrokratický aparát volených i jmenovaných „erudovaných odborníků“. (Nebo spíše podvodníků? - viz kausy Babišových ministrů!)

Namísto toho pan Babiš (soukromý podnikatel, spekulant a miliardář), spolu se samozvaně  „pravicovými damokraty“ TOP09 a ODS, se střední vrstvou desorientované inteligence a malých podnikatelů, zarytě a populisticky jakékoli zvyšování daní odmítají. Přesto nyní tento pan Babiš, před zahájením práce své menšinové vlády z milosti unavené Sněmovny, a před letošním kolem dalších voleb, objíždí se svojí kamarilou český venkov a populisticky slibuje obcím a krajům „hory a doly“, aniž by vysvětlil, kde na to ve svém státním rozpočtu vezme, bez toho, že by náš stát dále zadlužoval!!!

V úvodu jsem mluvil o krásách jižních Čech, do kterých jsme cestovali (osm osob) dvěma auty po silnicích všeho druhu (od dálnic po horské silničky) a na všech trpěli jejich chudobou a zchátralostí. Dálniční síť je rozkouskovaná, v neustálé se vlekoucí výstavbě nebo přestavbě (celé dlouhé uzavřené nehotové úseky vykazují minimální stavební ruch), které vyvolávají všudypřítomné zácpy a často vyžadují nekonečné objížďky. Většina silnic místního významu je vyspravovaná „záplatami“ studeného asfaltu. Když zajedete do sousedního Rakouska nebo Bavorska, octnete se v úplně jiném světě. To vše zřetelně demonstruje chudobu státního rozpočtu, pro jehož potřebné naplnění nemají vláda, ani parlamentní strany, žádnou koncepci.

Z toho zřetelně vyplývá, že naše krásná zem a její vzdělaný a pracovitý národ, se za vlády tzv. parlamentní demokracie zparchantělých politiků a jejich politických stran, za vlády nekvalifikované a lenivé státní byrokracie, s vysokým podílem psychopatů všech kategorií, nemůže v dohledné době těšit na nějaký český „hospodářský zázrak“ nebo alespoň výrazně pozitivní ekonomický a kulturní vývoj, který by Českou republiku přiřadil k nejvyspělejším evropským zemím.