- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Občanská Ústava České republiky
HLAVA I.
Preambule
HLAVA IV.
Moc zákonodárná
Čl. 6 Poslanecká sněmovna
(1) Tvoří ji celkem 121 poslanců. Volby do sněmovny jsou přímé a konají se vždy po čtyřletém funkčním období sněmovny. Konají se ve 121 jednomandátových obvodů navržených tak, aby tyto obvody zahrnovaly zhruba stejný počet oprávněných voličů (bez ohledu na územní členění krajů a obcí). Kandidovat může každý plnoprávný občan, který zaplatí správní poplatek rovný statisticky průměrnému měsíčnímu příjmu fyzických osob v předcházejícím roce. Bližší předpisy o provádění voleb určí volební zákon.
(2) Poslanci jsou během mandátu odvolatelní na návrh a z vůle nadpoloviční většiny registrovaných voličů svého volebního obvodu. Ze zákonných důvodů se mohou konat předčasně i volby mimořádné.
(3) Poslanci sněmovny požívají imunitu pro projevy a aktivity učiněné v legislativní a
kontrolní a interpelační činnosti sněmovny, nikoli však pro přestupky, přečiny a trestné
činy podle zákona.
(4) Poslanci, zastupitelé a všichni přímou volbou volení vyšší úředníci státu jsou kdykoli
odvolatelní na základě rozhodnutí svých voličů, přijatého v řádném referendu.
(5) Poslanecká sněmovna ČR vykonává moc zákonodárnou s platností pro celou ČR
jen v následujícím rozsahu:
a. Občanský zákoník
b. Obchodní zákoník
c. Trestní zákoník
d. Zákon o soudech a soudcích
e. Zákon o státním zastupitelství
f. Kompetenční zákon
g. Správní zákon (vč. Zákona o státní službě)
h. Branný zákon
i. Enviromentální zákon
j. Zákon o přírodních zdrojích (Horní zákon)
k. Sociální zákon (o práci, vzdělání, zdraví, sociální péči)
l. Celní zákon
m. Zákon o ČNB
n. Zákon o státním rozpočtu
o. Zákon o sdružování občanů
p. Zákony o provozních a bezpečnostních předpisech celostátních
infrastrukturních systémů
q. Zákony o integrovaných informačních systémech veřejnoprávních i soukromoprávních
(6) Tento výčet zákonů může být doplněn pouze změnou Ústavy
(7) Zákony, usnesení a vyhlášky krajských zastupitelstev, platné pro jednotlivé kraje,
vydávají krajské orgány podle stejných principů, jako jsou vydávány základní republikové zákony. Při tom je žádoucí, aby zákony a vyhlášky krajů byly maximálně unifikované a lišily by se pouze podle specifik jednotlivých krajů. Vláda a kraje ustaví Asociaci krajských rad a společný Unifikační úřad.
(8) Zákonodárná iniciativa při vydávání krajských usnesení (zákonů) a jejich prosazování
přísluší krajským radám a Asociaci krajských rad.
(9) Politický systém zaručuje soukromé vlastnictví a liberální tržní ekonomiku, ale důsledně
založené na uznávaných pravidlech poctivého podnikání. Nepoctivě získaný majetek
propadá státu na základě pravomocného rozsudku soudu.
(10) Při přijímání nových zákonů, postupují navrhovatelé s krajní zdrženlivostí a s nejlepšími
úmysly. Znění zákonů má být konzistentní a nesmí obsahovat nepatřičné doložky.
Taková doložka ja automaticky neplatná. Parlament udržuje sbírku zákonů jen
v přiměřeném počtu, rozsahu a kvality a dbá na používání jasného a srozumitelného
jazyka.
HLAVA V.
Moc výkonná
Čl. 7 Prezident republiky
(1) Volba prezidenta republiky, krajských hejtmanů, primátorů a starostů obcí, nejvyšších soudců, žalobců, policejních prezidentů a náčelníků, předsedů centrálních úřadů (národní banky, celní správy, nejvyššího cenového, antimonopolního, statistického atd.) se koná přímou volbu občanů.
(2) Prezident je volen všemi oprávněnými voliči republiky, nejvýše ve dvoukolové volbě z kandidátů, navržených registrovanými občanskými sdruženími nebo ad hoc občanskými iniciativami, které podpoří svůj návrh peticí s podpisy 1000 a více voličů.
(3) Volitelnou může být jen osoba, která získala občanství ČR zrozením, dosáhla věku 40
let a bydlí v České republice alespoň 10 let.
(4) Prezident může být zbaven funkce, pouze bude-li usvědčen z neomluvitelného porušení Ústavy, velezrady, úplatkářství nebo z jiných těžkých trestných činů a odsouzen Ústavním soudem.
(5) Všichni dle (1), zpronevěří-li se své přísaze nebo slibu během svého mandátu, jsou
odvolatelní svými voliči na základě referenda podle HLAVY IX.
Pravomoci prezidenta
(6) Prezident má právo veta při podepisování všech zákonů, kromě Ústavy a ústavních
zákonů, a dalších usnesení sněmovny, která mu příslušejí k podpisu a má právo připojit
k nim své námitky a připomínky a požadovat od sněmovny jejich opakované projednání.
(7) Trvá-li sněmovna na svém původním usnesení, může president své veto opakovat. Ale
v tom případě musí být konečné rozhodnutí povinně přeneseno na celonárodní
referendum, které musí být vyhlášeno do 60 dnů. Rozhodne-li referendum proti vetu
presidenta, musí president odstoupit a musí být zvolen president nový.
(8) Jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu
a přijímá její demisi.
(9) Svolává a rozpouští poslaneckou sněmovnu.
(10) Jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy, předsedu a
místopředsedy Nejvyššího soudu,
(11) Jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
(12) Se souhlasem sněmovny jmenuje vyslance, jiné zástupce státu a konzuly, bankovní radu
České národní banky a nejvyšší úředníky České republiky, jejichž úřad je zřízen
zákonem.
(13) Zastupuje stát navenek ve všech mezinárodních aktivitách republiky.
(14) Je vrchním velitelem ozbrojených sil, jmenuje a povyšuje generály.
(15) Vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny,
(16) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí Sněmovny, jejích výborů a komisí
kdykoli o to požádá.
(17) Prezident republiky má právo účastnit se schůzí vlády, kterým v tom případě předsedá.
Vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy
otázky, které patří do jejich působnosti.
(18) Prezident se vyjadřuje k výroční zprávě vlády republiky pro poslaneckou sněmovnu a
doporučuje Sněmovně k uvážení taková opatření, která považuje za nutná a užitečná; za
mimořádných okolností svolává Sněmovnu podle svého uvážení.
(19) Může vyžadovat písemná vyjádření od vedoucích úředníků všech ministerstev a krajů,
týkajících se jejich úřadu.
Čl. 8 Vláda republiky
(1) Nejvyšším výkonným a řídícím orgánem ČR je vláda, která má nejvýše 15 členů.
(2) Po volbách do poslanecké sněmovny president republiky pověřuje sestavením vlády osobu
– premiéra, u které předpokládá podporu jím sestavené vlády od většiny poslanců
sněmovny. Zpravidla je to představitel nejpočetnějšího poslaneckého klubu ve sněmovně.
Designovaný premiér sestaví vládu, připraví s ní vládní program a požádá sněmovnu o
vyslovení důvěry. Získá-li tato vláda od sněmovny důvěru, ujme se svého úřadu. Nezíská-
li ji, president pověří dalšího premiéra. Po neúspěšném třetím pokusu, musí president
vyhlásit opakované volby do Sněmovny.
(3) Vláda může předložit Poslanecké sněmovně žádost o vyslovení důvěry.
(4) Poslanecká sněmovna může vyslovit vládě nedůvěru.
(5) Předseda vlády podává demisi do rukou Prezidenta republiky. Ostatní členové vlády podávají demisi do rukou prezidenta republiky prostřednictvím předsedy vlády.
Čl. 9 Krajské rady a hejtmani
(2) Vyšší územní celek je samostatně spravován svými hejtmany, radami a zastupitelstvy. Jejich
funkční období je čtyřleté.
(3) Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje-li to
ochrana republikového zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.
(4) Veřejné akty a dokumenty jednotlivých samosprávných územních celků jsou uznávány na
celém území ČR. Poslanecká sněmovna může předepsat právní platnost takových aktů a
dokumentů obecně platnými zákony.
(5) Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku.
(6) Volby krajských rad a hejtmanů se konají přímou volbu.
HLAVA VI.
Čl. 10 Moc informační
(1) Je tvořena sítí veřejnoprávních medií všech forem a na všech úrovních struktury státu – celostátní, krajské a obecní.
(2) Řídícími orgány jsou mediální rady na těchto úrovních, jejichž předsedové a členové jsou volení přímou volbou občanů, analogicky s volbou zastupitelů, a jsou stejně odvolatelní. Mediální rady jmenují a odvolávají ředitele medií.
(3) Posláním moci informační je poskytování co nejúplnějších a objektivních informací o domácích i světových událostech; poskytování fóra pro všechny názorové směry a společenské aktivity; zpřístupňování významných děl vědeckých i uměleckých; kvalitních sportovních utkání a zábavních představení všem vrstvám občanů republiky. To bez omezování a zkreslování informací soukromými zájmovými skupinami, k jakému dochází v soukromých komerčních mediích.
(4) Tyto informace jsou občanům poskytovány bezúplatně jako veřejná služba. Moc informační je plně financována ze státního rozpočtu a z vlastního neziskového podnikání, které není v rozporu s jejím veřejným posláním.
HLAVA VII.
Moc soudní
Čl. 11 Ústavní soud
(1) Soudci Ústavního soudu jsou jmenování presidentem republiky na 9 let a jsou odvolatelní pouze jednomyslným usnesením všech ostatních členů Ústavního soudu.
(2) Ústavní soud posuzuje na návrh osob fyzických i právnických soulad nebo nesoulad zákonů, rozsudků nižších soudů, výkonu moci státní správou apod. s Ústavou ČR. Jeho rozsudek je konečný a povinně účinný v jim stanoveném termínu.
(3) Osoby, bez ohledu na jejich funkci, odpovědné za neplnění rozsudku Ústavního soudu jsou neprodleně suspendovány a nahrazeny jinými osobami.
Čl. 12 Obecné soudy a příslušná státní zastupitelství
Jsou teritoriálně organizovány ve třech stupních – nejvyšší soud, krajské soudy, okresní soudy. Příslušný je vždy soud podle místa trestného činu a přidělen soudci, který je v pořadí.
Účastníci soudu se mohou odvolat proti rozsudku vždy k soudu vyššího stupně. Proti rozsudku nejvyššího soudu mohou podat ještě dovolání.
Ústavní soud není odvolacím stupněm proti rozsudku Nejvyššího soudu, který je konečný, ale přijímá jen podání proti rozsudkům, které jsou v rozporu s Ústavou.
Čl. 13 Porotní soudy
Těžké trestné činy s horní trestní sazbou vyšší než 5 roků vězení soudí porotní soudy. Porotci jsou vybíráni losováním (nebo způsobem náhodného výběru) z občanské veřejnosti.
HLAVA VIII.
Čl. 14 Suverenita lidu ČR
(1) Nejvyšší moc ve státě přísluší lidu České republiky. Ten ji dobrovolně, ale podmínečně,
deleguje na jím zvolenou Poslaneckou sněmovnou a další zastupitelské sbory.
(2) Současně se maximálně uplatňuje samospráva krajů a obcí podle principu subsidiarity.
(3) V případech definovaných v Hlavě IX., lid svojí nejvyšší moc uplatňuje přímo systémem
referend.
Další články autora |